So that many in their madness began dancing…

Lecture at the Film and TV School of Academy of Performing Arts in Prague (FAMU) – Seminar of Accidental Wisdom, October 18th 2032.

“So that many in their madness began dancing, Which they kept up day and night, Without interruption, Until they fell unconscious. Many have died of it.”

For many of us today, expressive movement, or what we would call dance, is primarily about liberation, sharing our own physicality with ourselves and our surroundings. At the same time, however, in its understanding as choreography, a form written in movement, it is something that can control the human body, steer towards other-dictated expressions, whether purely aesthetic or linked to given social conventions, but also ideological frameworks.

These aspects of movement, as it manifests itself in contemporary art, but also in the social context in general, have been the focus of Viktor Čech’s theoretical and curatorial research in recent years. In the creative field at the intersection of contemporary dance, performance and other media, these phenomena are often reflected both in relation to the problems of the contemporary world and through reflection on the heritage of historical cultural forms. Can dance liberate us, or is it just another straitjacket from which we can only helplessly watch the misery of the contemporary world go up in flames?

Viktor Čech is an independent theorist, curator and critic of contemporary art. In his projects he often deals with questions of performativity, choreographic forms, as well as experimental forms of curatorial work. Similar topics are also addressed in his art-historical research. He is the author of the books Choreographic Moment and Choreography of Thought – Effort – Body Movement as a Space Time (Dis)continuity.

CZ

A tak mnozí ve svém šílenství začali tančit…

“A tak mnozí ve svém šílenství začali tančit, což dělali dnem i nocí, bez přestávky, dokud neupadli do bezvědomí. Mnozí na to zemřeli.”

Pro mnohé z nás je dnes výrazový pohyb, neboli to, co bychom nazvali tancem, především osvobozením, sdílením vlastní tělesnosti se sebou samými a svým okolím. Zároveň je však ve svém chápání jako choreografie, forma zapsaná v pohybu, něčím, co může ovládat lidské tělo, směřovat k jiným diktovaným projevům, ať už čistě estetickým, nebo vázaným na dané společenské konvence, ale i ideologické rámce.

Tyto aspekty pohybu, jak se projevují v současném umění, ale i ve společenském kontextu obecně, jsou v posledních letech předmětem teoretického a kurátorského výzkumu Viktora Čecha. V tvůrčím poli na pomezí současného tance, performance a dalších médií jsou tyto jevy často reflektovány jak ve vztahu k problémům současného světa, tak prostřednictvím reflexe dědictví historických kulturních forem. Může nás tanec osvobodit, nebo je to jen další svěrací kazajka, z níž můžeme jen bezmocně sledovat, jak mizérie současného světa vzplane?

Viktor Čech je nezávislý teoretik, kurátor a kritik současného umění. Ve svých projektech se často zabývá otázkami performativity, choreografickými formami i experimentálními formami kurátorské práce. Podobnými tématy se zabývá i ve svém uměleckohistorickém výzkumu. Je autorem knih Choreografický okamžik a Choreografie myšlení – úsilí – tělesný pohyb jako časoprostorová (dis)kontinuita.