Dům umění – České Budějovice,
11.2.-10.3.2011
publikováno v časopise Flash Art
Většina výstavních projektů Evy Koťátkové z posledních let, má jednu společnou charakteristiku – skoro vždy jsou doprovázeny autorkou jasně formulovanou koncepcí, která komentuje především sociologický rozměr její tématiky. Moment vztahování se jedince ke svému okolí, jenž je strukturováno různými materiálními i institucionálními reprezentacemi organizace našeho života touto civilizací a samotný vztah k naší vlastní tělesnosti v této situaci, se zde objevuje v několika variacích. Těmito otázkami se umělkyně zaobírá i ve své budějovické výstavě. Poměrně rozlehlý prostor galerie, zaplnila výpravně řešenou instalací, skládající se z několika odlišně řešených částí. Vstupní prostor sjednotil na stěny vymalovaný mřížový rastr, vytvářející dojem, že celá místnost je interiérem klece, ohraničující, podobně jako přítomný omřížovaný nábytek, osobní prostor vnucený svému „uživateli“. Podobnou, tentokrát jen zvenčí přístupnou klecí, se stala i jedna z dalších místností. Přes její mřížoví mohl návštěvník shlédnout realisticky vyhlížející instalaci nepořádkem zabydleného pokoje, v němž se prostřednictvím různých naaranžovaných artefaktů autorka snažila evokovat fragmenty paměti na různé možné životní role, mající společný svůj společensky uvězňující status. Obdobné téma šlo vnímat i u početné kolekce koláží a kreseb instalovaných v okolních místnostech. Výstavu doplnil autorčin starší videoprojekt konfrontující zkušenost stáří a dětství. Onen moment budoucí minulosti, který šel vycítit z proslovů dětí opakujících fragmenty paměti starců, lze vnímat i v rámci celé instalace, kde jsou simulované životní role a funkce reprezentovány a to ve velice realistickém pojetí, prostřednictvím artefaktů majících starožitný punc použití v minulých životech. Eva Koťátková tentokrát až překvapila, nakolik její doposud často schematizované přístupy přerostly do velice výpravného příběhu.
Viktor Čech
ART HAS NO HISTORY 