Během výzkumného pobytu na několika čínských uměleckých školách se Viktor Čech zamýšlel nad kulturními vztahy či uměleckými vlivy Číny na socialistické Československo a místní rozvoj neoficiálního umění, ale například také nad tím, jak se liší náš a tamní přístup k tradičním nebo moderním uměleckým formám. Je náš evropský pohled na uměleckou scénu této „problematické kulturní supervelmoci“ předpojatý? Skrze vlastní zkušenost a za pomoci několika příkladů Čech ukazuje, že chápání Číny a její kultury či umění je mnohem komplikovanější, než je předkládáno běžně v médiích: „Jistě se nelze vyhnout řadě problematických témat týkajících se lidských práv ani se pasivně podřizovat neproblematickému vnímání vzájemných vztahů, současně však i v kulturní oblasti chybí vůle ke komplexnějšímu přístupu a záminka lokálního obrazu Číny je v rámci místního diskurzu často zneužívána jako zaklínadlo něčeho odcizeného a ‚jiného‘.“
ART HAS NO HISTORY 