Bezradný kritik
přednáška v rámci udílení Ceny Věry Jorousové, 9.10.2019
nahrávka na Artycok.TV ZDE (kamera Ivan Svoboda)
Kritik umění je většinou vnímán především ve své roli hodnotitele, přibližujícího na základě daných kritérií interpretovanou tvorbu ostatním divákům. Někdy dokonce v poněkud lidovějším smyslu slova „kritický“, i jako někdo, kdo soudí, zda má daná tvorba svůj smysl existence či ne. Vyjadřuje se většinou jazykem srozumitelným poučenému, a tedy ve svém vztahu k umění privilegovanému okruhu čtenářů.
V této přednášce zůstane kritik ovšem poněkud bezradný, jelikož před sebou postrádá tradiční kořist – tedy umělecké dílo. Místo toho se však ve své odhalené slabosti obrátí k řadě svých předchůdců a kolegů. Je postaven před mnoho dilemat. Má obětovat na oltář obecné sdělnosti svůj vlastní pohled na umění nebo dokonce i tvorbu, která je mu nejbližší? Nebo se má místo psaného slova vrhnout na sociální experimenty s vybranými izolovanými společenskými skupinami při pokusu o jejich inkluzi? Existují i jiné cesty, jak prostřednictvím psaného slova dovést na cestu k současnému umění nové publikum? Je privilegium přístupu k současné umělecké tvorbě něčím, co máme demontovat, či naopak šířit a kultivovat? Pro tento labyrint otázek a dilemat ovšem nebude kritik nalézat svá jednoznačná řešení. Právě naopak – bude hledat ona selhání, ony ostrůvky lidské slabosti, které po sobě zanechali jeho předchůdci. Snažit se v dialogu s nimi podchytit možnosti, jak se vztahovat k umělecké tvorbě i čtenáři v nedbalkách, svlečen z brnění dobového kritického diskurzu.
ART HAS NO HISTORY 