Tereza Severová – Včerejší zprávy

Tereza Severová – Včerejší zprávy

Fotograf studio, Praha, 5.2. – 28.2.2010

publikováno  v časopise Ateliér

Výstavu Terezy Severové Včerejší zprávy v pražském Fotograf studiu lze vlastně pokládat za malou retrospektivu několika posledních let její tvorby. S většinou vystavených projektů se již bylo možno setkat na předchozích autorčiných výstavách. Ta současná ale divákovi umožňuje lépe uchopit základní premisy jejího tvůrčího směřování a přitom ukazuje i na jeho homogenitu a kontinuitu. V digitálních tiscích ze sérií Oblast přeplnění (2007), Filling (2008) a Někde se stala chyba (2009) pracuje autorka s principem naplňování, kumulace předmětů či prostě jen hmoty, přes předpokládané limity dané funkce či prostoru, nebo i na samou hranici jeho kubické kapacity. Tento princip je pro autorku tématem, které se úzce váže s vizuální formou své prezentace. Nejde zde o pouhou prezentaci vymezeného konceptu „naplnění“. Naopak právě vizuální stránka věci je zde výchozím bodem. Technická dokonalost a efektní „pravdivost“ obrazů je ve skutečnosti výsledkem technických manipulací, vycházejích ze strategií současných mediálních forem masové spektakularity. Právě odsud vychází onen znepokojující pocit. Namísto toho, aby jsme pociťovali onu nečekanou bezprostřednost o niž se snaží prostřednictvím jisté „řízené“ technické naivity řada tvůrců současné instalace či i videa, dostáváme se do sféry oné Guyem Debordem definované, nad smyslovým světem nadřazené zastupující obrazovovosti, která nám ve své perfektnosti zakrývá naše bezprostřední smyslové vjemy a ve svém důsledku zanechává jen pocit neuchopitelné virtuální prázdnoty. Autorka sama se ale do explicitní kritiky tohoto fenoménu nepouští, zůstává jen u zdůraznění onoho naplňování a obsahového vyprázdění spojeného, jak s hmotnou, tak i s virtuální kulturou současné konzumní společnosti a samozřejmě u formální řeči vystavovaných děl samotných. Podstatnou skutečností tu je také to, že důležitým stimulem pro její projekty je i zkušenost ze zaměstnání v oblasti filmové postprodukce, tedy oblasti kde tato spektakularita neskutečně skutečných světů dosahuje svého vrcholu. Do poněkud odlišné oblasti zasahuje autorka ve svém nejnovějším na výstavě prezentovaném projektu Noviny (2009), kde se jí tvůrčím materiálem po dlouhé době práce s vizuálními strategiemi stal text. Na vyprázdněných arších celostátního deníku ponechala pouze slova – pojmy, které asociují jí samotnou subjektivně chápané základní hodnoty. Už odhalení toho jak často se v oné prázdnotě klišovité novinářské hantýrky objevují tato slova zastupující důležitá morální paradigmata v naprosto vyprázdněné významovosti, dává působivý základ tohoto projektu, který ve svém sledování dichotomie plnosti a prázdnoty autorka doplnila snímky kumulace novin v podobě „nekonečného“ sloupu, dokumentace její předchozí instalace tohoto projektu. Tereza Severová rozhodně nepatří mezi autory kteří by explicitně v tiskových zprávách svých výstav proklamovali svoji kritičnost a „angažovanost“. Její tvorba si však přes veškerou svoji diskrétnost sebou nese znepokojující spodní proud, neustále poukazující na problematiku současného virtualitou ovládaného světa médií a schematičnost konzumních mechanismů současné společnosti.

Viktor Čech