Peel

Galerie Beauty Free Shop, Meetfactory, Praha

Umělci: Šárka Basjuk Koudelová, Ondřej Basjuk, Filip Černý, Lucie Mičíková, Viktorie Valocká

Kurátor: Viktor Čech
Vernisáž: 14. 4. 2016, 18:30 
Výstava: 14. 4. – 31 5. 2016   

.

Slupka, kůra, obal. Prostě povrch. Náš jazyk si o povrchu myslí své. Něco je „povrchní“, někdo zůstává u své analýzy problému „na povrchu“, když chceme být důkladní a chceme se dostat k jádru věci, musíme jít „pod její povrch“. I pro patologa je důležité provést pitvu a nezůstávat u povrchních poznatků z naší slupky, kterou tvoří kůže. Malba je v tomto ohledu poněkud znevýhodněna. Vždyť vlastně celá je právě o povrchu. Tvoří onu slupku, která pokrývá plátno, desku apod. To podstatné nalézáme právě na této svrchní vrstvě. I klasická malba vrcholí ve své nejsvrchnější lazuře. Čím víc malíř postupuje od podkladu k definitivnímu povrchu své malby, tím je pro něj každý tah důležitější.V současné malbě je povrch jistě velkým tématem. Jeho struktura, faktura i textura jsou zásadními výrazovými prostředky. Od dob Informelu a Abstraktního expresionismu se ale posunul od pole pro upřímné gesto k mnohem sofistikovanější hře. Tu bychom mohli nazvat politikou povrchu. Již dávno ztratila svou nevinnost a ještě více než výtvarnou bitvou malíře o působivý výraz, se stala soubojem kulturních znaků a různých odkazů z dějin umění.

 

Na této výstavě naleznete několik různých možností jako současná malba k povrchu může přistupovat. Může se jednat o elegantní stopu tahu štětce na běloskvoucí se ploše čistého plátna. Nebo může jít o sofistikovanou techniku systematicky opracovávající povrch obrazu strukturou štětcového rukopisu. Nebo se umělec může štětce vzdát a přejít k technice koláže a vrstvit na sebe různé prvky se specifickou barvou a texturou. Vrstva však nemusí být jen nanášená, může se i přímo vsáknout do struktury podkladu, či povrch nemusí být rovinou, ale objektem, na nějž je aplikována glazura. Současnou malbu můžeme chápat jako elegantní hru s výrazovými prostředky, ale také jako vážný dialog s kulturním odkazem minulosti. Malba však nejspíš přežije cokoliv, dokonce i svou vlastní smrt, jako můžeme vidět i na současném trendu tzv. Zombie abstrakce, u níž se obviňování z povrchnosti střídá s jejím oceněním toho, jak nastavuje zrcadlo dnešní vizualitě.

Viktor Čech

.

.

Medailony vystavujících umělců:

 

.

Ondřej Basjuk

Obrazy Ondřeje Basjuka jsou určitou enigmou. Vyskytují se v nich jak prvky figurativní a předmětné reality, tak také abstraktní gesto. Stopy scén někdy převzatých z fotografických výjevů se jakoby prosakují do uvolněného štětcového rukopisu. Výsledkem jsou někdy mimo tuto realitu postavené snové výjevy, jindy však přejímá vládu nad naší imaginací samotné k abstrakci tíhnoucí rukopisné gesto.

 . 

Filip Černý 

Obrazy Filipa Černého za svůj specifický živý a smyslný výraz mnohé vděčí umělcově technice založené na uvolněném gestu, barevné skvrně a především pak na svěžímu pohledu na fragmenty různých fází dějin umění a různých kultur. Tento elegantní přístup jistě staví na tradici postmoderní malby, přesto si však svým důrazem na „příchuť“ samotné techniky a viditelný požitek z procesu svého vzniku, stále udržuje svou aktuálnost. Je to dobře vidět i na zde prezentovaném výběru maleb, akcentujících monochromní čistotu dialogu černé a bílé.

 .

Šárka Koudelová

V precizní technice a drobném formátu maleb Šárky Koudelové se odráží její fascinace starým uměním. Současně však ukazují i její zájem o současné problémy malovaného obrazu. O jeho pozici mezi artefaktem, zpodobňujícím a autonomní formou. Její svěží pohled na historické zdroje malby také odhaluje že v minulosti můžeme nalézt i současnost.

.

Lucie Mičíková

Koláž je technika, která již od počátků avantgardy stála na hranici mezi oblastí malby a kresby. Ve své době se stala definitivním potvrzením toho, že malba je z principu o ploše a povrchu. V tvorbě Lucie Mičíkové hraje tato technika zásadní roli. Často se přitom neomezuje jen na plochu papíru, ale stává se součástí rozsáhlejších galerijních instalací. Jemná konstrukce koláže spojuje texturu se strukturou papíru a rytmem kompozice. Výsledkem jsou na ploše papíru se odehrávající příběhy bez písmenek a herců.

.

Viktorie Valocká

Pojem exprese můžeme chápat ve výtvarné oblasti různě. Práce Viktorie Valocké se v mnoha ohledech k tomuto pojmu váží. Jsou emotivní, nesou stopy uvolněného tvůrčího gesta i jistou křehkost. Její objekty nám mohou připomínat artefakty připravené pro zmatení archeologů budoucnosti. Právě u nich se můžeme zarazit a zeptat se, jestli její veškerá tvorba není v tomto ohledu hrou mezi očekávanou individualitou vyjádření se a kódy abstrakce, exprese či naivizující bezprostřednosti, zděděnými z dějin moderního umění.

.