Podstata malby

PODSTATA MALBY

Adrian Altman, Matyáš Maláč, Vít Svoboda

kurátor: Viktor Čech

24. 1. – 24. 4. 2020

Výstava trojice autorů je reflexí pozic současné malby stojící na průsečíku jejich osobní zkušenosti se stylizací výrazu pramenící z modernistické tradice, duchem spolupráce spojeným i s jejich východisky v neoficiální graffiti tvorbě a otázkou hranice média v současném umění. Prožitek malířského projevu je pro ně někdy spojen s ironickým nadhledem a hravostí, jindy naopak s hlubokým ponořením se do tvůrčího procesu, jindy ale i dekonstruktivním gestem, ohledávajícím možnosti a hranice obrazu. Ze všech zákoutí labyrintu této výstavy k nám ale může dolehnout nevyslovená otázka: Může být současná malba ně-čím víc než jen vytvářením esteticky sofistikovaných komodifikovaných artefaktů, které skončí v hloubi soukromých sbírek? Existuje pro ni i dnes role, v níž by nebyla jen pouhou ozdobou a investicí, ale také prostředkem sdílení a komunikace, tedy skutečně oním „médiem“, kterým byla po dlouhá staletí?

Ať již se nám to líbí, nebo ne, jedním z výrazných fenoménů ve výtvarné tvorbě posledních desetiletí je nepřehlédnutelně stylizovaná tvorba pouličních maleb označovaná většinou jako graffiti. Tato pouliční malířská aktivita, která balancuje mezi sémantickým a formotvorným projevem, už od svých počátků propojuje silný důraz jednotlivých autorů jak na společenskou, tak výtvarnou specifičnost jejich projevu. Dnes již klasické modernistické malbě se tak blíží nejen svým formalisticky dekonstruktivním přístupem k interpretaci znázorňovaného, ale také důrazem na individualitu tvůrce. Přesto však mezi výtvarnou tvorbou vznikající v kontextu běžného galerijního provozu a novodobým pouličním graffiti leží nejeden zásadní rozpor. Je jím nejen stále obvyklá nezávislost tvůrců graffiti na tlaku trhu ke komodifikaci jejich výtvorů, ale také díky tomu přítomný intenzivnější pocit vzájemné kreativní sounáležitosti.

Urbánní prostor, v němž jejich díla vznikají, bychom také v tomto ohledu mohli chápat i jako analogii k pravěkým jeskyním, v nichž za podobně komunitně sdílených pravidel vznikaly rituální malby. Jinými slovy, malba ani samotné malování jako proces zde není jen izolovanou činností jednotlivce, ale především společenskou aktivitou, prostředkem komunikace, sdílení a vzájemnosti. I když tyto hodnoty dnešní graffiti scéna už leckdy nenaplňuje, stále je tento přístup, jenž je spojený s kolektivním sdílením prožitků i zkušeností něčím, co zásadně ovlivnilo řadu dnešních mladších umělců. Současná malba přitom v poslední době v galerijním prostředí zaznamenává jeden z oněch již mnohokrát proklamovaných „návratů“. Ten vedle zřejmého pocitu jistoty z tradičního média v době znovu hrozící ekonomické krize má jistě své důvody i ve vnitřních potřebách příslušníků mladé umělecké generace.

Mezi ně se řadí i tři autoři jejichž vzájemnou spoluprací vznikla tato výstava. Zatímco tvorba Matyáše Maláče (*1997) je orientována na prožitek malířského procesu a z něj se vynořující formy, která často přesahuje i za hranice závěsného obrazu, Adrian Altman (*1993) sice rovněž vychází z řeči obrazu a figurativních forem malby, ale podstatná část jeho dosavadních děl se přesto pohybuje spíše v oblasti instalačních zásahů a objektové tvorby. Výtvarné aktivity Víta Svobody (*1984) mají na rozdíl od obou přechozích autorů méně oficiální charakter, jelikož tento povoláním architekt ve svých komornějších malbách a kresbách navazuje především na svou letitou nekonformní činnost v oblasti graffiti, spojenou mimo jiné s aktivitami uskupení CAP.

pozvanka_podstata malby_web