Celý text článku o různých podobách neviditelnosti v moderním a současném umění si můžete přečíst v Novinách Oblastní Galerie v Jihlavě O-Kraj, listopad 2021, téma Neviditelnost, s. 3
https://ogv.cz/galerijni-noviny-okraj
https://eshop.ogv.cz/product/noviny-ogv-o-kraj
Mám takový zlozvyk, do vany si s sebou ob- vykle nosím i svůj šálek kávy. Položím si ho na její okraj a průběžně z něj upíjím. Již vícekrát se mi ale s mými šesti dioptriemi stalo, že jsem na pozadí světlých dlaždic onen šálek nemohl nalézt a hledal ho všude kolem sebe. Bílý
šálek lze na bílém pozadí bez vnímání ostrých hran a promítaných stínů prostě velmi těžko vizuálně uchopit jako jasnou, ze svého okolí vystupující vizuální informaci. Vlastně v tom onen šálek vždy splní požadavky, jaké jsou ve vlnových délkách mimo viditelné spektrum kladeny třeba na „neviditelné“ bojové letouny. Daná situace nám v něčem může připomenout i proslulý Malevičův bílý čtverec na bílém pozadí, nicméně důrazně promalovaná mode- lace tohoto obrazu, s až reliéfně vystupujícími tahy ukazuje, že otázka pigmentu je jen jedním z mnoha aspektů oné vizuální neuchopitel- nosti. Mnohem podstatnější je, nakolik jsme schopni daný vjem definovat jako specifickou formu či jev a to prostřednictvím kombinace našich percepčních mechanismů, které fungují na základě spolupráce naší osobní i biologické zkušenosti s kombinací našich smyslových vje- mů. Jinými slovy, až na nějaký primární spouš- těcí podnět, není tak podstatné co jsme schopni v jednu chvíli „vidět“, jako spíše to, co jsme si schopni definovat a představit ve své imaginaci…
ART HAS NO HISTORY 